|
|
Migrační strategie helmintů v plicích savců a související patologie
Butula, Dan ; Majer, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o migračních strategiích medicínsky významných plicních helmintů a jejich laboratorních modelů a dále popisuje plicní patologii, kterou tito helminti způsobují. Helminti se do plic dostanou zpravidla během několika hodin či dnů po infekci a často z nich migrují do dalších tělních orgánů. Některé druhy migrují skrz plíce intravaskulárně (larvy schistosom a v některých případech larvy filárií), jiné se však dostávají přímo do plicního parenchymu (larvy škrkavek, měchovců a hlístic rodu Strongyloides, dospělci motolic rodu Paragonimus a metacestoda tasemnice Echinococcus) anebo osidlují pleurální dutinu (dospělci Litomosoides sigmodontis a mladí dospělí motolic rodu Paragonimus). To má spolu s dobou, kterou v plicích stráví, vliv na působenou patologii. Během té může docházet k mechanickému poškození plicní tkáně, tvorbě granulomů a infiltraci imunitních buněk, tvorbě emfyzému, remodelaci plicní tkáně a cév a další. K patologii významně přispívají exkrečně sekreční produkty helmintů, které mimo jiné používají jako nástroj k modulaci imunity hostitele a formování migrační cesty skrz plíce. Tohle téma má zvláštní význam z hlediska objasnění plicních dějů, které jsou ovlivňovány migrací helmintů v plicích savců a jejichž řešení může přinést významný přínos v léčbě...
|
|
|
Sledování imunomodulačních účinků extraktů z helminta na makrofágové buněčné kultuře
ŘEŽÁBKOVÁ, Lucie
V této předkládané práci jsme sledovali vliv extraktů tasemnice Hymenolepis diminuta a exkrečních/sekrečních produktů (ES-produkty) na in vitro modelu (ovlivněný a neovlivněný zánětem). Pro studii jsme zvolili in vitro model z monocytů derivovaných makrofágů izolovaných z kostní dřeně potkana, přičemž jednu skupinu buněk makrofágů jsme pro srovnání ovlivnili pro-zánětlivými bakteriálními lipopolysacharidy (LPS). Pro posouzení imunomodulačních účinků jsme analyzovali genovou expresi TNF, IL-10, IL-1, STAT6 a IL-17re pomocí metody qPCR. Touto studií jsme potvrdili, že použité složky z těla tasemnice H. diminuta mají modulační vliv na imunitní odezvu potkaních makrofágů a zdá se tedy, že H. diminuta bude vhodným kandidátem pro případnou terapii lidí.
|
|
|
Manipulace hostitele jako strategie helmintů zvyšující pravděpodobnost dalšího přenosu
Urbanová, Monika ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bulantová, Jana (oponent)
Manipulační hypotéza pojednává o schopnosti některých parazitických organismů účelně pozměňovat fenotyp hostitele pro usnadnění vlastního přenosu. Parazit tím získává selekční výhodu a ve srovnání s nemanipulujícími druhy bývá reprodukčně úspěšnější. Tento fenomén lze pozorovat i u některých zástupců parazitických helmintů. Objektem manipulace helminty bývají nejčastěji bezobratlí živočichové, kteří jim slouží jako mezihostitelé. U infikovaných zvířat můžeme sledovat nápadné morfologické změny, nepřirozené pohybové reakce, či dokonce sebevražedné tendence. Manipulaci lze rozdělit na přímou a nepřímou, a to v závislosti na tom, zda je parazit schopen působit bezprostředně na nervovou tkáň hostitele. K vyvolání požadované behaviorální odpovědi lze dospět i jinými cestami, např. narušením metabolismu hostitele či za pomoci složitých interakcí s imunitním systémem. Tato práce se zaměřuje především na představení různých strategií, které jsou u manipulátorů z řad helmintů nejčastěji popisovány. Klíčová slova: Helmint, hostitel, infekce, manipulace, změna chování, rozšířený fenotyp
|
|
|
Benigní helmint Hymenolepis diminuta pozitivně ovlivňuje chemicky vyvolanou kolitidu u potkaního modelu
LEVÁ, Jana
In this study is examined the protective effect of different life cycles stages of rat tapeworm Hymenolepis diminuta against dinitrobenzene sulphonic acid (DNBS) induced colitis in rat model. The clinical health of rats, gut microbiota and systemic inflammation was analysed. For determination of the level of inflammation and type 2 immune response of rat model was used relative gene expression of TNF, IL-1, IL-4, IL-13 and IL-10 using real-time PCR. Our results showed that colonization by immature life stages of H. diminuta before the induction of DNBS colitis reduced clinical symptoms and inflammation in rat model but did not protect rats against colitis. Type 2 immune response was detected by an increase in gene expression of IL-4, IL-10 and IL-13. The gut microbiota does not substantial role in H. diminuta-mediated protection.
|
|
|
Imunomodulační účinky extraktů z helminta na střevní buněčnou linii potkaního modelu
LEVÁ, Jana
V této studii byl testován imunomodulační účinek exkrečních/ sekrečních produktů, hrubých extraktů z dospělce a hrubých extraktů z larvocyst tasemnice Hymenolepis diminuta na střevní epiteliální buněčnou linii z potkana. Imunomodulační účinek všech extraktů H. diminuta byl určen genovou expresí TNFa, IL-17re and IL-33 metodou real-time PCR. Bylo zjištěno, že nejsilnější protizánětlivý účinek u zánětlivých epiteliálních potkaních buněk mají exkreční/sekreční produkty H. diminuta. Důležitou roli v imunomodulaci hraje také hrubý extrakt z dospělce této tasemnice.
|
|
|
Zavedení helminta jako modelového organismu do kultury a charakterizace imunitní odpovědi hostitele
HLOŽKOVÁ, Oldřiška
Hlavními cíli této práce bylo (i) zavést modelovou komensální tasemncici, Hymenolepis diminuta, do kultury a (ii) charakterizovat slizniční imunitní odpověď ve střevě hostitele. Zaměřila jsem se na vytvoření kultury H. diminuta v laboratorních podmínkách založených na jejím přirozeném životním cyklu - Potemníka moučného (Tenebrio molitor) jako mezihostitele a potkanů Wistar jako konečných hostitelů. Infikovaní brouci byli chováni při 28 ° C a vzhledem k tomuto specifickému stavu jsme byli schopni dostat infekční larvocysty již tři týdny po první infekci. Abychom splnili druhý cíl této práce, zkoumala jsem vliv H. diminuta na produkci IgA protilátek ve střevě definitivního hostitele, což bylo možné sledovat ze vzorků stolice s použitím nepřímé metody ELISA. Nejprve jsem provedla několik experimentů zaměřených na optimalizaci získávání antigenu H. diminuta vhodného pro detekci IgA protilátek při infekci H. diminuta pomocí ELISA. Následně jsem provedla dva experimenty pro detekci změny hladiny IgA během infekce H. diminuta v modelovém systému potkanů. Silná produkce IgA protilátek byla zahájena vždy v patentní periodě (tj. Když se vyvinula dospělá tasemnice). Stručně řečeno, mé výsledky naznačují, že H. diminuta má silný imunomodulační účinek na hostitelský organismus.
|
|
|
Úloha oxidu dusnatého při helmintózách
Šmídová, Barbora ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Oxid dusnatý (NO) je malá plynná molekula produkovaná především aktivovanými makrofágy, ale i dalšími buňkami v reakci na nákazu. Od konce 80. let 20. století, kdy se ukázal vliv NO na schistosomy, bylo provedeno mnoho experimentů, jež se snažily objasnit jeho působení i na další helminty a jeho celkovou úlohu při helmintózách. In vitro je zkoumán především přímý vliv na helminty; hlavními sledovanými parametry je snižování jejich motility a viability. Oproti tomu se in vivo experimenty zaměřují hlavně na sledování průběhu infekce a vliv NO na patologické projevy probíhající v těle hostitele. Výsledky in vitro a in vivo experimentů však nejsou vždy v souladu. Vliv NO se navíc liší nejen mezi jednotlivými rody, ale i mezi vývojovými stádii téhož helminta.
|
|
|
Orientace helmintů při hledání hostitele
Vojtová, Terezie ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Horák, Petr (oponent)
Parazitičtí helminti jsou ve vnějším prostředí nuceni často rychle vyhledat svého hostitele, aby tak mohli pokračovat ve svém ontogenetickém vývoji, případně tento vývoj dokončit. K vyhledání a identifikaci hostitele využívají různé typy receptorů, které jim umožňují vyvolat taxi odpovídající přicházejícímu podnětu a zachovat se tak podle dané situace. Z hlediska pojetí helmintů se tato práce dotýká motolic, jejichž volně se pohybující stádia jsou miracidium a cerkárie, monogeneí, kteří jsou živorodí nebo vejcorodí s larvou onkomiracidium a hlístic, u kterých se volně pohybuje třetí larvální stádium. Pozornost je věnována také zástupcům skupiny Myxozoa a Ciliophora, neboť i tito využívají při vyhledávání hostitelů podobné mechanismy jako helminti. Tato práce nabízí shrnutí dosavadních poznatků týkajících se orientace helmintů ve vnějším prostředí a na základě zjištěných údajů lze porovnat, jaké mechanismy pro nalezení hostitele jednotlivé druhy využívají a podle jakých signálů z vnějšího prostředí se nejčastěji orientují. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Orientace helmintů při hledání hostitele
Vojtová, Terezie ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Horák, Petr (oponent)
Helminti jsou ve vnějším prostředí nuceni často rychle vyhledat svého hostitele, aby tak mohli pokračovat ve svém ontogenetickém vývoji, případně tento vývoj dokončit. K vyhledání a identifikaci hostitele využívají různé typy receptorů, které jim umožňují vyvolat pohyb odpovídající přicházejícímu podnětu a případně zareagovat na přítomnost hostitele. Tato práce nabízí shrnutí dosavadních poznatků týkajících se orientace helmintů, porovnání mechanismů využívaných pro nalezení hostitele a signálů v prostředí. Z hlediska pojetí helmintů se tato práce týká motolic, jejichž volně se pohybující stadia jsou miracidium a cerkárie, monogeneí, kteří jsou živorodí anebo vejcorodí s larvou onkomiracidium, a hlístic s infekčním třetím larvální stadiem. Pozornost je věnována také rybím parazitům ze skupiny Myxozoa a Ciliophora, neboť tito využívají při vyhledávání hostitelů do jisté míry podobné mechanismy jako helminti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Perorální infekce ptáků a savců neuropatogenní motolicí Trichobilharzia regenti
Pech, Václav ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Migrace tělem nakaženého hostitele je důležitou částí životních cyklů motolic, vč. schistosom. Migrace ptačích i savčích druhů viscerálních schistosom je poměrně studované téma (Haas a Haeberlein, 2009), které se stalo ještě atraktivnějším po objevu T. regenti, schistosomy migrující nervovou soustavou nejen ptáků, ale i savců (Horák a kol., 1999). Diplomová práce se zabývá migrací schistosomul T. regenti a T. szidati v alimentárně infikovaných definitivních (kachny) a náhodných (myši) hostitelích. Tato práce navazuje na předchozí výzkum K. Blažové (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze), která se zabývala migrací T. regenti v definitivních hostitelích nakažených alimentárně cerkáriemi nebo hepatopankreaty infikovaných mezihostitelských plžů Radix lagotis. Na rozdíl od K. Blažové (nepublikováno), která prokázala migraci schistosomul T. regenti míchou a mozkem do nazální sliznice nakažených ptáků, se tato práce zaměřuje zejména na časnou fázi migrace v alimentárně nakažených kachnách a myších. Invaze jícnu cerkáriemi T. regenti in vitro není podmíněna sekrecí žlázových produktů vč. katepsinu B2 (TrCB2) do okolí. Aktivita TrCB2 proti hlavním složkám slizničního hlenu, mucinům, byla v této práci studována na substrátových gelech: katepsin B2 nebyl schopen muciny typu I a III degradovat. V...
|
host ::
RSS.